Historie

Big Band Lanškroun (od roku 2008; předtím Junior Big Band nebo Junior Band Lanškroun) patří již dlouhou dobu mezi přední české amatérské big bandy. Jeho zakladatelem a dirigentem je již od prvních zkoušek v roce 1983 ing. Josef Pilný, pod jehož vedením se orchestru podařilo dosáhnout řady zajímavých úspěchů. V současnosti je orchestr díky svým kvalitám i šířce repertoáru schopen vystoupit na kterékoli kulturní akci, jíž by svojí přítomností mohl obohatit.
Přestože se jedná o amatérský orchestr, může Big Band Lanškroun nabídnout posluchačům kvalitní vystoupení, přičemž výběr skladeb vždy koresponduje s charakterem akce, na níž kapela vystupuje. Napomáhá tomu jak rozsáhlý repertoár, čítající  zhruba 750 skladeb a písní různých žánrů, tak i schopnosti jeho členů jej nacvičit a provést a také jejich zkušenosti s vystupováním na různých kulturních a společenských akcích, čímž se samozřejmě rozšiřují možnosti působení orchestru při různých příležitostech. Ať se jedná o klasické koncerty, festivalová vystoupení, či plesy, je Big Band připraven uspokojit i ty nejnáročnější návštěvníky svých produkcí a dokázat tak svoji dlouholetou příslušnost k české amatérské špičce.

Úspěchy
Orchestr dokázal pravidelně vyhrávat 1. ceny ve své kategorii v letech 1989 až 1998 (do roku 2000 totiž působil pod lanškrounskou LŠU, později ZUŠ) na soutěžích jazzových a tanečních orchestrů a kromě toho už sbíral zkušenosti na festivalech po celé republice. Namátkou můžeme zmínit účasti na festivalech ve Vyškově, Rychnově nad Kněžnou, Šumperka či České Kamenici, později si kapela také zahrála v České Lípě, Olomouci, Týništi nad Orlicí, Polné u Jihlavy. Samozřejmostí již od roku 1992 je účast na domácím festivalu Jazz Lanškroun.
Jeden z největších úspěchů zaznamenal orchestr v prosinci 1992 v podobě provedení Jazzové mše Jaromíra Hniličky. Stal se tak prvním amatérským tělesem, jemuž se toto podařilo. Později zahrál mši úspěšně i při zájezdu do Velké Británie. Kromě Spojeného království navštívil big band i mnohé další evropské země a úspěšně koncertoval ve většině vyspělých evropských zemí.
Big band si postupně dělal dobré jméno a na přelomu 20. a 21. století začal získávat stále prestižnější nabídky na účinkování při nejrůznějších příležitostech. V únoru 2000 dělal společnost například Stelle Zázvorkové, Vlastimilu Brodskému či Pavlu Bobkovi při večeru společnosti Harlequin. Měl tu čest být jedním z hlavním bodů programu při zakončení Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech v témže roce. Ve stejném roce se jeho tóny linuly Zlínem při filmovém festivalu pro děti a jeho zvuk se šířil i rozhlasem, když vystoupil ve studiu Českého rozhlasu Plzeň.
V následujícím roce přišel další pronikavý úspěch v podobě účasti na Pražském jazzovém festivalu. Tento počin byl umocněn dalším naším primátem mezi amatérskými big bandy, jelikož orchestr byl prvním amatérským tělesem, které se tohoto svátku jazzu kdy zúčastnilo. Vystoupení se zdařilo a pomohlo pootevřít dveře k dalším zajímavým příležitostem.
Zřejmě největší výzvu v dosavadní historii orchestru představovalo pozvání k doprovodu Waldemara Matušky při koncertu k jeho 70. narozeninám v červenci 2002. Pro big band to znamenalo již výše zmíněnou změnu názvu, ale především měsíce dřiny na zkouškách v Lanškrouně, a poté téměř tři dny usilovného pilování detailů na Kavčích horách pod dohledem režiséra Františka Poláka. Trpělivost a výdrž přinesla své ovoce a dvěma úspěšným koncertům v podání Matuškových přátel i jeho samotného, za doprovodu Big Bandu Lanškroun, aplaudoval vždy zcela vyprodaný sál pražské Lucerny.
Mezi další úspěchy zajisté patří i jakýsi „hattrick“ v podobě tří po sobě jdoucích ročníků (2004-6) festivalu Zlatá nota v Děčíně a České Kamenici, prvenství na tomto festivale si Big Band Lanškroun zopakoval i v roce 2009 v konkurenci několika poloprofesionálních těles.
Kromě výše popsaných milníků má Big Band Lanškroun na svém kontě i obrovské množství dalších a méně významných koncertů, festivalových účastí a plesů, na nichž však stále odvádí výkony na hranici svých možností, jimiž si vysloužil uznání mnoha osobností. Přesné číslo neznáme, pohybujeme se však v řádech stovek vystoupení za dobu existence tohoto tělesa a stále ještě nejsme u konce.