V pondělí 14.listopadu 2011 Big Band Lanškroun účinkoval v Krnově v rámci Večera pro diabetiky, kde jsme se představili v závěru programu jako „zlatý hřeb večera“ po dvou předchozích kapelách.

Rádi jsme přijali pozvání našeho příznivce Bohumila Králíka, který si v našem podání oblíbil většinu interpretovaných jazzových skladeb, zejména slavnou píseň Cole Portera Love For Sale v efektním aranžmá, jak je hrával Big Band Buddyho Riche. Přirozeně tedy nemohla tento večer „Láska na prodej“ scházet. Mimo ni jsme do programu zařadili i další „šmačné fláky“, jak by řekl Ferda Havlík. Kupříkladu slavnou swingovku Louise Primy Sing, sing, sing, která pochází z repertoáru Bennyho Goodmana. U nás ji velmi často hrává „ český Benny Goodman“ alias Ferdinand Havlík. Dále diváci mohli slyšet dvě znamenité aranže z pera Václava Kozla – Blue Rondo a la Turc Dave Brubecka a Uherský tanec Johannese Brahmse.

Václav Šilar se zaskvěl v sólovce Watermelon Man Herbieho Hancocka. Náš nejslavnější bastrombonista legendární Bedřich Beránek by při poslechu této skladby dozajista poznamenal na Vaškovu adresu : „ To jsem já za mlada!“ Další skladba, která se obzvlášť povedla bylo Concertino c-moll Karla Krautgartnera, kde se v sólovém klarinetovém partu předvedla Eliška Urbanová.

Zpěvem diváky obšťastnily Martina Šimková a Michaela Pilná. Bonmoty v průvodním slovu je obdařil náš umělecký vedoucí Josef Pilný.

Škoda, že sál nebyl zrovna přeplněn posluchači. Vysvětlení existuje několik, buď je v Krnově málo diabetiků nebo nemají rádi jazz. V druhém případě si budou muset příště pozvat spotřebitelštější ansámbl.

Další koncert v brněnském Metro music baru se uskutečnil 26. 9. 2011. Naše první vystoupení v únoru se majiteli podniku tak líbilo, že si nás na podzim pozval znovu. Na akci jsme se nesešli všichni v jednu dobu, ale do Brna jsme se postupně sjížděli v rozmezí asi čtyř hodin, což bylo dáno tím, že stále více hráčů studuje mimo Lanškroun. Poslední hráči přijeli z Prahy půl hodiny před začátkem produkce. I tak se všechno stihlo nachystat a my jsme mohli přesně o půl deváté zahájit skladbou Take the a train. Po ní následovaly skladby další, během kterých se předvedli sólité a naše zpěvačka Martina Šimková. Výkony hráčů byly odměňovány velkými potlesky lidí z publika, mezi kterými byla spousta našich známých i příbuzných. Přibližně po hodině a půl vystupování si na konci našeho programu lidé vynutili ještě dva přídavky. Potom jistý pan fotograf udělal skupinové foto do místního deníku a my jsme mohli, s pocitem dobře vykonané práce, začít přemýšlet nad naším dalším vystoupením.

Po úspěšných koncertech běhen prázdnin na Slapské přehradě a Karlštejně začala nová sezóna a s ní přišly další příležitosti k vystupování. První takovou příležitostí bylo vystoupení 10. září v Ústí nad Orlicí, kde jsme hráli během dne otevřených dveří firmy Rieter. Naše produkce trvala po celou dobu akce, což bylo přibližně od devíti hodin dopoledne do 14 hodin. Během této doby jsme přehráli značnou část repertoáru, takže návštěvníci, kterých přišlo opravdu hodně, což bylo nejspíš dané obědem zdarma, mohli slyšet hudbu mnoha druhů. Ti, kteří se při procházení kolem, u nás také na chvíli zastavili, jistě nelitovali, že se akce pořádanou firmou Rieter zůčastnili.

Rok s rokem sešel a my jsme připravili v Lanškrouně další jarní koncert. Nyní již 27. v řadě. V pátek 11. března odpoledne jsme se sešli s našimi nástroji v kulturním domě a začali sme se připravovat.

Již tradičně s námi vystupoval host. Tentokrát naše pozvání přijal známý zpěvák a klarinetista Felix Slováček mladší. Vystoupení bylo zajímavější o to, že skladby, které zpíval jsme si s ním vyzkoušeli až na zkoušce hodinu před vystoupením. Ale vše se stihlo dát dohromady a po této zkoušce, postavení pódia a doladění ozvučení začal koncert.

Sál byl plný a my jsme zahájili vystoupení skladbou Krysí dostihy. Potom následovaly další svingové skladby a písně, ve kterých si zazpívali Martina Šimková a Zuzka Zedníčková a zbytku první půlky se zhostil náš host. Ten také převážne zpíval. Písní od Van Halena či Stewieho Wondera se zhostil geniálně a náš band  s ním, co se týče profesionality, držel krok. Po krátké přestávce se pokračovalo v programu, ve kterém se opět objevil i Felix. Ten ke svému zpěvu na konec přidal ještě skladbu Klarinet marmelade, ve které ukázal svůj um na tento hudební nástroj. Během produkce také nechyběl s Felixem krátký rozhovor a celý koncert se tak povedl, že nebylo divu, že si diváci na konci programu vymohli ještě pár přídavků.